BIM model po dobu životnosti stavby

Každý stavební objekt v průběhu existence projde životním cyklem (obr. 1). Cyklus zahrnuje fáze od samotného definování a přípravy projektu po plánování a tvorbu dokumentace s následnou realizací stavby. Dále se jedná o údržbu objektu, kam lze zahrnout i případná rekonstrukce stavby a v poslední řadě likvidace objektu.

BIM - živnotní cyklus budovy

Žvnotní cyklus budovy
Obr. 1 Schéma životního cyklu stavby (Zdroj: vlastní)

Pro informační modelování lze uvažovat jeden model po dobu celé životnosti tj. od fáze utváření prvotních návrhů po fázi demolice. Vložení informací na jedno místo přináší řadu výhod. Projektanti mají mezi sebou snadnější komunikaci a kontrolu chyb. Stavební firmy možnost lepšího plánování pro realizaci a prefabrikaci. Správce objektu má ve fázi údržby a provozu aktualizovanou dokumentaci a podklady pro změny, plánování oprav a rekonstrukcí či demolici. Model využije i investor či sektor státní správy pro kontrolu či vyhodnocení a posouzení stavby. Ve fázi likvidace poslouží k určení přesných informací o konstrukcích a jejich geometrii. Největší vynaložená práce na modelu je ve fázi navrhování, kdy se model utváří spolu s návrhem stavby. Návrh může být o něco dražší, než při klasickém přístupu k navrhování. To ovšem neplatí v pozdějších fázích, kdy je práce na modelu méně pracná a pomocí něj je možné předcházet chybám na stavbě a profitovat z něj ve fázi užití stavebního díla.

Z hlediska požární bezpečnosti se model využije pro celou životnost. Během plánování pro tvorbu dokumentace, posouzení požadavků a skutečného stavu a rozmístění jednotlivých požárně bezpečnostních zařízení, které nesou parametry v modelu. Ve fázi realizace parametry slouží ke tvorbě výkazu počtu, druhu a umístění zařízení. Během fáze užívání stavby se předpřipravené parametry jednotlivých komponent použijí pro revizi požárně bezpečnostních zařízení. Data může využívat správce objektu nebo státní správa pro kontrolu. V provozní fázi lze data využívat pro zásah IZS, kde lze informace z modelu importovat do GIS mapy. Případně do mapy vložit URL adresu modelu pro jeho stažení či prohlížení ve webové aplikaci a mít přehled o počtu a rozmístění přenosných hasicích přístrojů, umístění požárních hydrantů nebo uzávěrů plynu. Informace o těchto požárně bezpečnostních zařízeních lze využít pro kontrolu revize.